logo
















Déčka, neboli naše horské kozy



19.10.2020 Rovnýma nohama do druhého měsíce ...

Prckům je měsíc. A jsou z nich už jakožeskoroúplně psi.

Tak především mají zuby. A mají jich opravdu hodně. Taky mají hlasivky. Myslím že je na první dobrou jasné, že je bedna plná ženskejch, protože takhle ukecanej vrh jsme ještě neměli. Především Růžová a Oranžová, to jsou řečníci. Kam se hrabe Platón nebo Cicero.

Krom většího výběhu dostaly kozy i hračky. To bezmezně kvituje Prim, který jim je v nestřežených okamžicích krade, nosí je ven kde je poctivě vyválí v bahně a pak je zase jako hodný strýček přinese zpět a flusne mezi prcky. Asi aby jim přiblížil venek, který je zatím díky nepřízni počasí nekonečně vzdálený.
Zajímavé ovšem je, že o zabahněné oslizlé hračky je neskutečná dračka, zatímco ty čistě vyprané leží bez povšimnutí.

Další veskrze pozitivně přijímanou kratochvílí jsou příkrmy. Maso kozám šmakuje ... hej, nemá být koza tvor býložravý? No, naše kozy jsou rozhodně masožravci. A kamzík taky. Nejvíc jim chutná vepřové srdíčko, ale nepohrdli ani treskou - na rozdíl od dospělců, kteří ji mají za trest. Další oblíbené maso je ze srnečka. Disney by zaplakal - chudák Bambi byl shledán prudce jedlým a mimina se napucla tak že usla v roztodivných polohách a svými nafouklými bříšky velmi připomínala děti z Biafry.

Konec hlášení - jdu krmit :)



7.10.2020 Načali jsme třetí týden ...

Máme tu 17 dní od porodu a začínají se nám v bedně tříbiti charaktery. Takže je čas na melé představeníčko. A jelikož jsou ti haranti stále ještě kouzelní (což přejde tak za dva týdny nejpozději), přiřkli jsme jim pohádkové postavičky dle jejich zatím typických vlastností.

Červená  Radost z filmu "V hlavě". Pokud jste neviděli, vřele doporučuji. 
   
Žlutá  Víla Amálka. Nežná, jemná, milá ... než udělá nějaké ty vílí kejkle a vy máte cucflek na bradě. 
   
Modrý  Shrek. Dobrosrdečný obřík, ale běda když se naštve. Hlavně nestůjte mezi ním a jeho jídlem :) 
   
Oranžová  princezna Zpěvanka. Taková ta z "Byl jednou jeden král", co si neustále, vždy a všude zpívala.
 Technicky by ještě mohla být Hejkal, ale Zpěvanka je něžnější :)  
   
Růžová  princezna Droběna. Pamatujete? Popelka s Libuškou Šafránkovou, scéna na plese, rudé šaty.
 Hrála ji Helenka Růžičková, takže i tím příjmením jí to sedí. 
   
Béžová  Zemní kukačka z animáku "Beep, beep". U nás je to tuším pod názvem Kojot Wilda a pták Uličník,
 v originále pak hladový kojot (Will E. Coyote) a kukačka (Road runner). No comment :) 
   
Šedá  Popelka. Ale ne ta od Disneye, uťáplá a pokorná.
 Tohle je ta naše Popelka, mírně voráchlá ... "Víš co? Podrž si tu vlečku sama"...  
   
Fialová  Iáček. Ten "posez" je nenapodobitelný :) Nebo by taky mohla bát Máháthmá Ghándí,
 jelikož urovnává všechny spory v bedně ... ale to není pohádková postava, takže Iáček to jistí :) 



Jo a k těm cucflekům ... má je i Feridka na bříšku. Ty kozy mají sací sílu velmi výkonného čerpadla a občas se na cecík prostě netrefí. Jenže Feridka s tím aspoň nemusí chodit do práce, zatímco já vypadám, jak když mě doma bijí :)



1.10.2020 Poposkočíme ...

Našim kozám je 11 dní. A viděj. Fakt. A taky zkoušejí chodit. V tom je přebornice především Žlutá koza, která v klidu podsune zadní pod tělo a už si to vrávorá po bedně. Klidně i deset kroků než upadne.

Oproti tomu Růžová koza je ... ehm ... tlustá. Jakmile jde o jídlo, stává se z ní buldozer, který neúprosně rozráží slabší sourozence a odhazuje je od mléčného baru. Vzhledem k jejímu apetitu jsou menší všichni, ale nejvíc to odnáší nejmenší trio - Žlutá, Béžová, Šedá. Takže teď jsou tyhle dámy poněkud "protekční mazlíci" a mají přednostní rezervaci u pípy :)

Jinak zatím žádné moc novinky - zatím se to v bedně hemží spíš ve stylu Brownova pohybu než nějak cíleně, tu a tam někdo zkusí štěkat (zas ta Žlutá, o tu asi bude dračka :)) a jako vždy je nejvíc aktivity ve dvě ráno. Klasika :)



20.9.2020 A už jsou na světě

Když jsme si mezi sobotním a pondělním krytím odskočili na malý výlet do Alp, padl logický závěr, že náš další vrh musí mít ve společném znaku něco z hor. A jelikož je Feridka koza bláznivá, vznikl pracovní název "Horské kozy". Jak moc bude platit Nomen Omen, to nikdo z nás netušil.

Až nastal kýžený den porodu. Je s podivem že se ho Ferida dožila živá a zdravá, o faktu že dokázala mimina donosit a nevyklopila je někde pod smrkem ani nemluvě. Čiročirý zázrak, Vatikán jásá!

Inu tedy - rodíme. Ferdika naštěstí opustila úmysl porodit v záhonu s mrkví, kde posledních pár týdnů statečně budovala doupátko, stejně jako se jí naštěstí znelíbilo pod dřevníkem, pod zbytky thují, za naskládaným dřevem nebo pod kůlnou na zahradní náčiní. Porodní bedna byla uznána z odpovídající, což myslím především ocenila naše zlatá Libuška, která nám přijela dělat odborný dozor.

Porod byl rychlý a zcela bezproblémový. Takový ten poodle učebnice, o kterém jste slyšeli nebo četli a ve který tajně doufáte. Byť příliš nevěříte, že by zrovna vás mohlo tohle štěstí potkat. Takže všechno probíhalo jako na drátkách a nejsilnější moment pro mě nastal v okamžiku, kdy mi Libuška (něžně tahajíc ven jedno mimino) začla nadšeně vyprávět o jakémsi "takyveterináři", který někomu asistoval u porodu a štěňatům porůznu utrhal nožičky nebo hlavičky. Jo Libu - to je přesně to, co chce standartně vystresovaný majitel feny slyšet :)

Ale ne, kecám. Tedy ne s tou historkou, tu Libuška opravdu vyprávěla. Ale s tím nejsilnějším momentem. Myslím že ten nastal v okamžiku, kdy Libuška - rukou zkušenou a tělesné součástky netrhající - přivedla na svět šesté štěně a s nevěřícím výrazem prohlásila "zase holka"!

A to netušila, že tam ještě dvě čekají :)

Suma sumárum tedy náš Alpský vrh čítá sedm horských koz a jednoho kamzíka :) Snad se jim u nás bude líbit!