|
IMIR"Imir" 
Na Imirka, stařičkého labradora tehdy ještě beze jména, jsem náhodou narazila na internetu. Byl nalezen v katastru obce Plasy a umístěn do kotců Technické správy města. Tam bydlel cca 14 dní v malém kotci, bez možnosti rozumného denního pohybu, v zimě a vlhku. Tyto podmínky a jeho věk byla doslova smrtící kombinace :( Protože město nebylo ochotno za přestárlého psa platit pobyt v útulku, místní veterinář usoudil že pes trpí bolestmi a bylo rozhodnuto o jeho utracení. Naštěstí ho v kotci náhodou objevila paní, která mu vyprosila ještě pár dní a sdílela jeho příběh na internetu s prosbou o místečko na dožití. Jednou z možností bylo Imirka převést do útulku pro staré psy Rafael Ops. kde by ho přijali. Ale přeci jen je to útulek a doma je prostě doma ... A tak Imirek (domácky také zvaný Mireček) dorazil k nám. Když jsme z něj umyli tunu výkalů a moči, vyloupl se z něj moc hezký labík s makovičkou jak kyblíček :) Teplou lázeň si chlapec vyloženě užíval - asi i to svědčí o tom, jaká mu byla v kotci zima. Vyšetření na veterině přineslo vcelku pozitivní zprávy - Imirek má krev v pořádku a srdce jako zvon. Zánět v uších je věc léčitelná. Má nádor na varlatech, ale nemyslíme si, že v tomto věku je to věc nutná k řešení. Z kotce si odnesl zánět močového měchýře a z předchozího života (nebo od nezodpovědného chovatele) dysplazii loktů a kyčlí, plus spondylózu páteře. K tomu má přibližně o 10 kg méně než by měl být ... což je ale mometálně spíš pozitivní. Imirek dostal léky na artrózu, podpůrné vitamíny pro seniory, antibiotika na zánět a kloubní výživu. Spolu s teplem, pohodlím a kvalitní stravou se už po pár dnech ukázal obrovský posun k lepšímu. Jasně, maratonec z něj nikdy nebude, ale vesele si tlapká po baráčku a po dvorku, misku luxuje rychlostí světla, oňuchtává holky a princip postele pochopil během první noci :) Smečka ho adoptovala téměř okamžitě, takže Imirek zůstane tak dlouho, dokud ho zdraví definitivně nezradí. Doufáme že to bude déle, než by kdo z Plas kdy hádal :) |
